Pistole K100

Takticko technická data : (převzato ze stránek výrobce)

Ráže: 9mm Luger
Režim: SA/DA - dvojčinný systém
Odpor spouště: 25/34N
Kapacita zásobníku: 15
Celková délka: 202,5mm
Výška bez zásobníku: 133,5mm
Celková šířka: ~40mm
Délka hlavně: 108mm
Hmotnost bez zásobníku: 740g
Hmotnost s prázdným zásobníkem: 820g
Bezpečnostní prvky: manuální pojistka, bezpečnostní ozub na kohoutu, blokace úderníku
Mířidla v základním provedení: kovové stranově nastavitelné hledí, plastová muška
Součásti dodávky: plastový kufřík, dva zásobníky, vytěrák a inbusový klíč

Popis funkce převzatý ze stránek výrobce:

Odemčení závěru probíhá pomocí rotace hlavně o 42° po příčně uloženém čepu. Hlaveň tedy při odemykání při střelbě nemá žádnu vertikální výchylku, jen rotuje okolo své osy, což má vliv na kultivovaný chod a přesnost zbraně. Povrch kovových součástí je nitridovaný metodou Tenifer-QPQ a tlustostěnná hlaveň délky 108mm má s ohledem na kvalitu použitého materiálu a jej tloušťku garantovanou životnost 50 000 rán. Zbraň je plně oboustranně ovladatelná a nabízí uživateli v současnosti nejkratší reset spouště na trhu. Po dorazení zásobníku při přebíjení dochází k automatickému vypuštění závěru ze střelecké pohotovosti.

Ke konstrukci:

Zbraň je ve standardní služební velikosti (odpovídá velikostně spíše než ČZ-tám Glocku 20). V plastovém rámu s lyžinou pro taktické příslušenství (nemá však standardní rozměry picatinny rail – tu má až nový rám MK6) a zdrsněním pro lepší uchopení, je uložen kontejner se spoušťovým mechanismem a příčným čepem, který umožňuje rotaci hlavně (viz popis funkce). Rám ani kontejner neobsahuje výrobní číslo (není tedy problémem vyměnit rám za novější generaci bez dalších žádostí a registrace nové hlavní části zbraně). Veškeré ovládací prvky zbraně jsou oboustranně (tedy jak manuální pojistka tak páčka záchytu závěru a tlačítko záchytu zásobníku jsou z obou stran rámu). Lučík spouště je dostatečně prostorný i pro střelbu v rukavicích (nezkoušeno v tlustých zimních, pouze nomexových, kožených a neoprenových). Je také plastový s dostatečnou odolností (pomocí něho je také prováděna rozborka zbraně).

Spoušť pracuje jak v Single Action, tak Double Action režimu. Odpor spouště se dá samozřejmě vyladit. Tuto možnost nabízí již výrobce při objednávce.

Vodící tyčka vratné pružiny je také plastová. Prozatím vypadá bytelně a vzhledem k tomu, že při pohybu závěru nedochází k nadměrnému namáhání ohybem tyčky věřím v její výdrž.

Závěr je (jak již je výše uvedeno) nitridovaný o patřený drážkami pro zdrsnění umožňujícím lepší úchop při natažení (zadní část) či rozborce (přední část). Na rámu jsou vyraženy kromě bezpečnostních instrukcí (čtěte návod před použitím J) znak a název výrobce, země výroby a výrobní číslo. Mezi tím vším je samozřejmě výhozní okénko s nábojovou komorou. Zbraň je v základu osazena klasickými mířidly (kovové hledí zvýrazněné bílými tečkami a plastovou muškou na nízké základně, také zvýrazněna bílou tečkou). Mířidla je možné objednat již upravená, či později dokoupit. V nabídce jsou sportovní hledí, světlovodné hledí, světlovodná muška na nízké či vysoké základně.
Při sejmutí závěru z rámu je vidět hlaveň s nábojovou komorou (na té znovu vyražen znak výrobce a výrobní číslo), vytahovač a „tlačítko“ blokace úderníku – tedy pádová pojistka – zabraňuje výstřelu není-li stisknutá spoušť.
Za závěrem samozřejmě následuje vnější bicí kohout.

Ke střelbě a užitelnosti:

Při rozhodování, zda koupit starý nebo nový typ rámu MK6 jsem bral na zřetel spíš, než možnost podvěšení příslušenství to, jak mi zbraň sedí v ruce. Vzhledem k tomu, že zbraň jsem plánoval i pro skryté nošení pro osobní ochranu není možnost podvěšení příslušenství se standardizovaným uchycením picatinny nezbytnou nutností. Subjektivně mi v ruce seděl víc starý typ rámu a proto má volba padla na něho.

Při první rozborce (ještě před přihlášením zbraně – hned v dne kdy jsem K100 přinesl domů) jsem jí málem nesložil zpět. Nevyužil jsem vychytávky, kdy při vyklopení lučíku spouště, je možné jej uchytit za rám. Z toho důvodu jsem se mordoval při nasazení Závěru na rám s vyhnutím lučíku.
Takže rada při rozborce: vyhnout lučík spouště mimo rám a on se o rám zarazí (pak je třeba více síly při ohnutí lučíku zpět aby zapadl do svého úložiště ve kterém zastaví závěr při jeho pohybu vzad, aby nevypadl).

Zpočátku byly střelecké výsledky rozporuplné, ale pořád lepší než s půjčovanými ČZ-tami. Zbraň díky uložení a rotaci hlavně subjektivně méně zvedá a více působí směrem do dlaně. Zbraň je od výrobce nastřelena na 25 metrů. Se standardně dodávanými mířidly je ale míření na takovouto vzdálenost složité (leč ne nemožné). Při využití zbraně na mířenou střelbu bych spíše doporučil vysoké sportovní hledí. Standardní mířidla mají při míření na větší vzdálenost opticky příliš „malou“ mušku ve výřezu hledí. I tak jde ale dosahovat i při střelbě na větší vzdálenost nad očekávání dobrých výsledků i u střelců, kteří podobnou zbraň drží v ruce poprvé.

Zbraň střílí a nese přesně tak, jak je nastřelena a žádných výchylek způsobených konstrukcí jsem si nevšiml (jen ustřelení při strhávání).

Při pudové střelbě na obrannou vzdálenost (do cca 10 metrů) je střílení s k100 skvělou zábavou. Díky velmi malému resetu spouště jsou dvojstřely a případná rychlo střelba velmi jednoduchá a přirozená. Zbraň se celkově chová velice kultivovaně (i u slabšího zápěstí – např. při střelbě „nestřeleckou“ rukou).

K100 (pokud není nijak upravena vůle dílů) není příliš náročná na použité střelivo. Problém však může být s menší navážkou prachu (např. i u subsoniců). K100 má totiž (zvláště ze začátku) docela tvrdou vratnou pružinu a slabší navážka prachu nemusí úplně dobře přetáhnout závěr a tak způsobovat zádržky.

Na mazání je náchylnější než Glock, ale příliš čištění nebo mazání také není prý potřeba (podle sdělení správců střelnice AVIM, kde jí půjčují). Nejnáchylnější součástkou na nepořádek je vytahovač. Jeho čištění doporučuji věnovat zvláštní pozornost.

V režimu SA zpočátku při namačkání spouště není prakticky žádný odpor, až při konci se odpor spouště prudce zvýší, což může zpočátku vést ke strhávání. V režimu DA je odpor spouště po celou její dráhu konstantní (proto jsem také v počátcích v režimu DA méně strhával). K výstřelu dojde až na samotném konci chodu spouště a chod je tak subjektivně  dlouhý (oproti mnou vyzkoušenými CZ 75 a Glock 17).

Přístupnost všech ovládacích prvků je dobrá a díky oboustrannosti je možno si vybrat jakým způsobem je budeme ovládat. Nicméně i to má svá negativa. Při kurzech obranné střelby a navození stresu se mi nejednou stalo, že při přebíjení jsem si ukazovákem střelecké ruky (při položení mimo lučík podél rámu) „shodil“ závěr do přední polohy a po doražení zásobníku jsem musel natahovat (pohyb navíc).

Vnější manuální pojistka je možno zajistit pouze pokud je bicí kohout natažen, nebo na bezpečnostním ozubu. Při nošení v opaskovém pouzdře (nebyl náboj v komoře) se mi stalo, že pojistka se drobně posunula (k zajištění ale nedošlo). Na natažení a následný výstřel to vliv nemělo. Umím si ale představit, že by mohlo dojít při vytažení a natažení (a při nesprávné poloze rukou – k čemuž by ve stresu mohlo dojít) k zajištění zbraně. Toto by se samozřejmě mohlo stát i v případě nošení náboje v komoře a kohoutu spuštěném na bezpečnostní ozub. Chod pojistky je tedy docela měkký. Naštěstí do polohy zajištěno již musí překonat určitý odpor a „cvaknout“. Drobným detailem, který může zarazit je barva „výstažníku“ který indikuje polohu zajištěno. Tento „výstražník“ => čep vedoucí skrz rám (viditelný z obou stran) je totiž modrý. Vnější manuální pojistku umožňuje výrobce demontovat z jedné strany, či úplně a namísto ní dát záslepku.

Podle zkušeností má výrobce zbraně k veškerým úpravám a případným reklamacím naprosto ukázkový přístup. Ten jsem si ověřil i při objednávání světlovodné mušky, kdy mi poslali jiný typ, omluvili se a zaslali správný aniž by čekali na to, že jim chybně dodaný typ zašlu zpět.
Nabízí docela velké množství doplňků a úprav zbraně. Ať už se jedná o mířidla, záslepku pojistky, zvětšená pojistka, zvětšené tlačítko záchytu závěru, či zásobníku, nové typy rámů, taktické svítilny… a nebo úpravy zbraně jako vyladění spouště (odpor), upravení vůlí…

I vzhledem k velikosti zbraně je K100 velmi dobře nositelná i pro běžné denní skryté nošení (i vzhledem ke své váze použitím plastového rámu). Zvolená kapacity standardně dodávaného zásobníku je také dostatečná pro situaci, ve které by mohla být na ulici použita. Zatím téměř nikdo ze zahraničních výrobců pouzder nevyvzoroval přímo pouzdro na tuto zbraň. Vyzkoušeno mám použitelnost s univerzálními pouzdry Dasta (vnitřní), ledvinkou II. generace Argus (velikost je tak akorát na horní hranici) a kydexové pouzdro Uncle Mike´s ve velikosti Glock 20/21. Po dalších vhodných opaskových pouzdrech na skryté nošení pátrám (uncle Mike´s příliš odstává od těla a pro běžné skryté nošení na mé postavě není příliš vhodný).

Závěrem mohu dodat, že se z mého pohledu jedná o velmi dobrou zbraň (vzhledem k její ceně) s výtečným servisem. Dnes se ale (díky posilující koruně) dostávají ceny Glocků na úroveň za kterou se dnes K100 prodává. Proto je to tedy výtečná alternativa pro střelce, kterým z jakéhokoliv Glock nesedí. Jako první zbraň bych ji určitě doporučil a dnes koupil znovu. Avšak místo standardní full size, bych dnes zřejmě kupoval kompakt P1 (u kterého je ale problém s dostupností – v současné době jsou vyráběny pouze standardní délky rámů z důvodu velké zakázky).

+ chování při střelbě
+ výtečný servis
+ Možnost úprav
+ oboustranné ovládací prvky
+ cena (v porovnání s kvalitou)
+ reset spouště

- tvrdost vratné pružiny (střelivo s nižší prachovou navážkou)
- neexistence sériově vyráběného pouzdra (kydex) vhodného pro skryté nošení vyvzorované přímo na K100
- měkký záchyt závěru

- JFK -